A to jen díky vám! Tolik úžasných komentářů jsem opravdu nečekala. Moc vám všem děkuji a strašně si vážím vašich názorů a podpory. Jste nekuteční. Nakoplo mě to, že opravdu má cenu bojovat a že to stojí za to. Kvůli vám si snad koupím takovou tu korkovou nástěnku, vytisknu si ty komentáře a přišpendlím je na ni, abych se na ně pořád dívala. Ani nevíte, jak moc to pro mě znamená. Takovou podporu nemám ani od nejlepší kamarádky. A vy mě neznáte, ale přesto dokážete něco tak neskutečného a úžasného. Nedá se ani slovy popsat, jaké pocity jste ve mě svými slovy vyvolali. Jste úžasní, skvělí, nejlepší. Udělali jste mi ohromnou radost. <3
Řekla bych, že dělám pokroky. I když mám tendence dávat své obvyklé porce, zatnu se a přihodím třeba lžíci muesli navíc, máslíčkem už tolik nešetřím a obědy nechávám servírovat mamku. Sice tam na mě uvnitř něco řve, ale zatím ten hlas pokaždé umlčím.
Jo, já to zvládnu. Nesmím ustoupit ani o krok.
Rodiče jsou mi teď velkou podporou. Nechápu jak jsem to nemohla vidět už dřív. Řekla bych, že se snažím i víc komunikovat s mamčou a teď se zapojil i taťka. Oba jsou naprosto skvělí. Udělali by pro mě první poslední, tak jim sakra musím udělat radost a nepřidělávat problémy.
Ani netušíte, kolik mi dalo práce tuto dobrotu nejprve nafotit a až pak se do ní pustit. To arašídové máslo na mě přímo volalo "Sněz mě, už mě ochutnej". Ale zvládla jsem to a párkrát toho fešáka vyblejskla.