Začala jsem uvažovat, že bych zavedla dny, kdy budou články zpravidla z jedné rubriky. Například středa recepty, sobota to buy. Brali byste?
Dnes to tedy bude to buy aneb tipy a novinky z kuchyně. Neustále chodím do zdravé výživy a něco nakupuji, tak se jdu pochlubit, co jsem to zase objevila. A nebudou to pouze potraviny ze zdravé výživy, ale i z "normálních" obchodů. Připraveni?
Speciálně kvůli vám jsem si dnes koupila nový kabel k telefonu, tak mám konečně veškeré fotky v notebooku a telefonek už se taky hezky nabíjí.
Taky vástak děsně štve to počasí? Jdu do školy-prší. Jsem ve škole- neprší. Jdu ze školy- Prší. Příjdu domů- neprší. Hotový zákon schválnosti!
Dále mě štvou ti strašně chytří anonymové na ASKu. Ne že bych se kvůli nim nějak nervačila, ale prostě spíš mě vždy znechutí, jak někdo může být sprominutím tak blbý a psát takové srance někomu, koho vůbec nezná a ví o něm naprosté kulové. Chjo, kam ten svět spěje.
Ale aby to tu nebylo jen takové posmutnělé, mám i světlé body. Stala jsem se závislákem na kávovém automatu u nás ve škole. :D No jo, už nevydržím bez kafíčka, horké čokolády nebo čaje ani ve škole. A tak se mi hezky kupí kelímky. Dále má peněženka (a taky peněženka maminky) hubnou, neboť neustále něco nakupuji. Takže zítra čekejte nejspíše článek s novinkami v kuchyni.
Kdo by nemiloval podzim. Venku se začíná barvit listí, ochlazuje se a na zahradě dozrává plno jablíček. A to si žádá tento skvělý koláč. Nejen že je hotovým ztělesněním všeho co k podzimu patří, ale je výtečný a při pečení krásně provoní celý byt.
Znovu jsem se zařadila mezi těstovinomily a zavzpomínala na minulý víkend s Bloss. Puttanesca mě natolik okouzlila, že jsem se ji rozhodla udělat doma. Prošla jsem několik receptů, ale nakonec jsem skončila jako obvykle- u své představivosti.
Oficiálně jsem doma sama (ne že mě příjdete přepadnout). Naši i se sestrou odjeli na chaloupku za babičkou a mě se uvolili nechat doma. Každý normálí teenager by toho využil zneužil a uspořádal si párty. No, já taky vlastně jednu takovou budu mít. A to s učením. Mám spoustu učení a úkolů, ke kterým potřebuju přístup na internet, což na chalupě nemám.
Včera jsem měla mou druhou dvouhodinovku semináře z angličtiny. Tak nadšená jsem už dlouho nebyla. Učitelka se rozplývala, jak jsem optimistická, komunikativní, šikovná a řekla, že se jí líbím a má mě ráda! Paráda. Fakticky jsem se minulý týden trochu obávala jak mi sedne, ale strašně mě potěšila. A když jsem přišla dnes do kabinetu, začala tam před mým profesorem angličtiny co mě měl minulý rok vykládat, jak jsem úžasná a nejšikovnější ze skupiny.
Takže tak. Konec vychloubání, jde se na to proč tu zřejmě jste- foodie :)
Ehm, menší pizza kterou včera v deset večer donesl sestřin přítel.Překvapím všechny rýpaly- ano, i v deset večer jsem si kousek dala. A to proto že si dali všichni a byly na ní mé nově oblíbené černé olivy.
Neberte ten nadpis nijak depresivně, to jen Maggie je děsně nachcípaná a je ráda za každou minutu spánku. Dnes jsem se budila každou hodinu. Hrůza. Ráno jsem se probudila na hordě kapesníků, takže opravdu super. Nos červený jako alkoholik, ale troška make-upu to zapravila.
Ale jinak se mám fajn. Včera váha ukázala další pokrok, mamča mě neustále chválí, za což jsem velmi ráda. Ale pořád se vážení bojím jak čert kříže. Nechápejte to blbě- bojím se nižšího čísla. Tím jak jsem teď nachcípaná, je mi pořád zle a běhám směrem na toaletu. Ať už to sakra skončí a já můžu být normální!
Ve škole je vcelku klid. Zatím málo písemek, zkoušení se mi zatím vyhýbá, ale úkolů jak požehnaných. Děcka se pořád na mě debilně zvědavě dívají, tak kolikrát buď sklopím zrak, nebo naopak hrdě zvednu hlavu a jím si ty svoje dobroty.
Včerejšek jsem si s Bloss opět parádně užila. Ráno jsme zašly na čajík, z jedné restaurace jsme zdrhly do jiné a pak na kafíčko. Taky jsme spolu něco málo pokoupily a já udělala potom jeden mega obr nákup u nás ve městě.
Už nějakou dobu mě pobolívá v krku a jsem nachlazená a včera večer to dalo o sobě pěkně vědět. Takže dnešek jsem hezky strávila v postýlce. Bolí mě hlava, v krku, je mi zle a to jdu zítra na 7 (matika!!) zastřelte mě !
Konečně víkend, co? Týden to byl
náročný, ale je úspěšně za námi. Ve škole zatím lážo
plážo bez písemek, ale příští týden už to začne. V pondělí
tiká alarm na zkoušení z biologie a chemie, naplánovali jsme
si písemku ze španělštiny, v úterý píšem spoláky které
se nám přesunuly z pátku a nejvtipnější na tom je, že
nikdo nemáme v sešitě ani čárku(pokud tedy ten sešit
aspoň máme, že) a veškerý materiál je někde na internetu,
ale nikdo neví kde. Čtvrtky budeme prý pravidelně psát malou
písemku z matiky a musím začít něco dělat do semináře
z angličtiny. Ten mám fakt ráda, protože profesorka je
vcelku rázná a má vysoké nároky, abychom něco uměli a to se mi
líbí!
Debilní otázky, připomínky a vzkazy
na ASKu už mě nechávají chladnou. To, že mě někdo pořád
obviňuje že nejím, jím špatně, mám dokonalou postavu atd. jsem
si už zvykla. Ale říct že jsem arogantní? WTF! Tak pardon že mi
zakaždý den dojde stopadesátosmmilionů otázek na mou výšku/váhu
a prostě mě nebaví furt dokola na toto odpovídat. Takže se
omlouvám, pokud vám to příjde arogantní, ale asi každému už
by to vadilo.
Na dnešek jsem se opravdu těšila.
Konečně se zase uvidím s Blossí! A udělali jsme dohodu, že
se sejdeme „v půli cesty“. No, bude to zajímavé. Hlavně jak
se v tom městě vyznáme a tak. Ale jsme přece chytré holky,
tak si nějak poradíme, ne.
Dnes ve škole ve velmi nudné hodině společenských věd jsem dostala ultra nudný nápad- udělat článek s tím, co všechno vláčím sebou do školy. A světe div se, ten nápad jsem opravdu uskutečnila! Nečekejte žádný zázrak, prostě jen pár fotek, hodně keců, málo zábavy :)
Taky jste ještě nepsali žádnou písemku, nebo jsme jen my divní? :D
Jaký jste měli den? Já zažila šok v biologii, když nám profesorka oznámila, že budeme dělat antropometrii. Hrůza! Ještě že veškeré naše údaje budeme zapisovat na tabuli! No, přiznám se bez mučení, že jsem ve svůj prospěch některé hodnoty ošidila, takže to bylo celkem v klidu.
A aby toho nebylo málo, dnes se nás v bufetu u stolu sešlo asi 10 holek. A já byla jediná, která si donesla vlastní oběd. No co, pohledy byly, nějaká šuškárna taky, ale zvládla jsem to důstojně. Nenechala jsem se otrávit těmi pohledy co po mě házely a jaké si vyměňovaly sebou.
Za odměnu jak jsem to dnes zvládla jsem teď večer upekla avokádové brownies podle skvělé B*. Schválně jsem si kus těsta oddělala do muffinové formičky, abych ještě mohla ochutnat. A byl to sakra dobrý nápad! Mňamózní záležitost vám povím.
Ale abych zase jen tak netlachala, tady je pár věcí co mě dokáží pořádně naštvat:
když mi někdo říká co mám/nemám jíst (myšleno rýpání, ne užitečné rady)a dělat
když se mi na instagramu nevloží popisek k fotce
slečny, co se na ASKu ptají na stejnou otázku asi desíti lidí (nejlépe ohledně toho co budeme jíst)
spolužáci, co jsou naprostí dementi a po dvou rocích si jen tak usmyslí, že změní zasedací pořádek
když se mě tuna lidí ptá dokola na jednu a tu samou otázku
když mi někdo sní poslední kousek štrůdlu :D
střevní chřipka! :/ tu fakt nesnáším, obzvlášť když je z něčeho, co mi fakt chutnalo!
když ráno nemůžu dospat, dál ležím dokud nezazvoní budík a pak nastaně honička že nestíhám= jsem lenoch
Moc se omluvám, že jsem se na vás včera vy...vykašlala :D Bohužel, minulý týden se mi stala nemilá věc. Nabíječka od iPhona začala stávkovat, takže mobil asbsolutně vybitý= minimum fotek. Dnes mi konečně přišla nová a dostala jsem se k fotkám v telefonu. Třikrát hurá!
Mám pozitivní zprávu! Váha opět ukázala o něco více. Osmkrát hurá!
Ale stále mě baví ty vzkazy na ASKu. Nevím jetli se smát, brečet nebo si klepat na čelo. Ale nechme to být a pojďme na ty fotky :)
Moc bych vám chtěla poděkovat za včerejší podporu! Opravdu jsem se cítila mizerně, ale vaše komentáře mě neskutečně povzbudily. Nejvíce mě rozesmál ten od Martinky a taky odkaz na super písničku od Wendy. Jste všichni naprosto nepřekonatelní a jsem ráda, že vás mám.
Rozhodla jsem se, že nejspíše znovu zprovozním ASK. Asi si klepete na čelo proč. Nevím, ale příjde mi, že po včerejšku jsem silnější. Že mi takové hnusné řeči nemůžou ublížit když vím, že to co říkají není pravda. A taky jsem si uvědomila, že spousta holek mě tam žádala o radu, nebo prostě jen chtěla prohodit pár slov. A to jim nechci odepřít. Snad tohoto rozhodnutí nebudu litovat.
Dnešní den ve škole byl... Řekněme že zajímavý. O velké přestávce jsme celá třída seděla na chodbě před učebnou. Většina jsme si vytáhli svačiny a pustili se do nich. Samozřejmě že jsem byla za exota, protože jsem měla něco naprosto jiného než ostatní. Ale jedna spolužačka na to začala obdivně hledět, zeptala se co to mám a potom řekla že to by si klidně dala a že to vypadá suprově! Jenže další zrovna uprostřed mého doplňování energie začala na celou chodbu rozebírat, jak mám hubené nožky, ruce atd.. Cítila jsem se hrozně. Ty pohledy co se na mě stočily byly opravdu nepříjemné a ona mlela dál a dál. A já jen seděla, mlčela a radši jedla abych nemusela mluvit.
A zrovna s touto holčinou jsem šla o volné hodině do bufetu. Vytáhla jsem si svůj oběd. Začala na to hledět, vyptávat se co to je. Tak jsem jí zdvořile vysvětlila, že jen těstoviny, zelenina, tofu a vedle v kalíšku dresink. No, její slova "Tak ty zdravou výživu jo?" takovým tím kousavým a povýšeným tónem mi zrovna nesedly. Ale přisedla si k nám holka z vedlejší třídy a ta se mě hned s úsměvem zeptala, jestli náhodou nemám tofu a že by ráda ochutnala. No problemo! Byla z toho nadšená a dokonce i přemluvila mou spolužačku ať taky ochutná. A i jí to kupodivu chutnalo. Ale nezapomněla utrousit, že bych si radši měla dát bagetu s majonézou(nikdy!).
Tak to byl můj zajímavý den ve škole. Tahám sebou krabiček jak požehnaných, ale nevadí. Aspoň že už se netýrám hladověním jako dříve a jsem za to na sebe hrdá!
Zítra mám takový lehký den ve škole. První hodinu společenské spaní(vědy), pak anglinu, v literatuře nám zase bude profesorka tlachat o knížkách, fyziku prokecáme a pak se uliju z chemie a matiky díky tomu, jak skvěle jsem si vybrala seminář. My co máme psychologii/sociologii jdeme na besedu s panem Piťhou. Absolutně nemám potuchy, na co bych se ho tak mohla zeptat, ale nevadí.
A jelikož jste tak úžasní, mám pro vás v celém článku překvápko! Zvědaví?
Dneska máme na programu další článek plný peprných slov. Takže kdo by s tím měl problém, přestaňte číst. A ti co mají problém s tím, jaké mám nálady, co píšu, na co si stěžuju a tak dále- CO TAKY KSAKRU JEŠTĚ DĚLÁTE?!
Od rána jsem trošku mrzutá, protože se moc nedaří. A tak jsem poručila mamince, aby navařila mé dříve oblíbené jídlo- kuře na paprice. Chtěla udělat těstoviny, ale JÁ SI PORUČILA KNEDLÍK! Fuck yeah!
Ve škole jsem odpovídala na nějaké otázky z ASKu a jedna slečna mi vyčetla, že nepostuju fotky koláčů, rýže, řízků, chleba a tak dále když to přeci všechno jím. A tak jsem se opravdu nasrala a dala na ASK fotku mého rozjezeného obědu.
Ale to jsem nečekala, co potom příjde. Samé debilní otázky, opravdu jsem si naběhla. Abyste moc nemuseli pátrat, vypíšu vám je sem
a preco niekedy nepridas
nieco take na blog, ak to naozaj jes? nejaky chlieb natrety maslom alebo
rezen, cestoviny biele , ryza hocico, kolac? -tímto to začalo (ještě před fotkou oběda)
kolik si tech knedli mela? :)
a kdo varil
mas spatnou naladu? :-(
tak proc jsi tak protivna? O.o
hahaha tyhle nalady anorekticek hruuuzaaaaaaaaanaco mas potom blog pre ludi,
ked potom stouraji a ty si takato? nie vobec nas netrapi ci ta krmili
ani co si pojedla resp. nepojedla, anorekticka...
ake naklady si měla během a po snědení této kalorické bomby??
Takže si asi dovedete představit, co to se mnou udělalo. Fakt nechápu proč jsou lidé tak hnusní a snaží se vám podkopnout nohy v tak těžkém období. Chápu, můžou to být PRO-ANA slečny, slečny kterým se nedaří se vyléčit, slečny co byly v nemocnici a vylívají si svou zlost nebo jsou to potom naprosto obyčejné krávy co nemají mozek. No a mé odpovědi nebyly zrovna ve většině případů zrovna milé...
A tak se stalo, že jsem zakázala anonymní dotazy. Tímto se omlouvám všem slušným anonymům, že jsem je připravila o možnost se mě zeptat, ale prostě momentálně nemám na to, abych četla ty hnusy. Promiňte.
Jsem ve škole sotva dva dny a už toho mám plné kecky. Ale má to výhodu- příjde mi snažší jíst, ale nevýhoda jsou ti lidé kolem. Příjde mi, že opravdu zírají. Jak na mě, tak na to co jím. Ale zvládla jsem to a jsem na sebe hrdá! Sice jsem se chvílemi cítila mizerně, ale je to cesta k vítězství.
Včera jsem se pustila do kuchtění kaše do zásoby. Toho bordelu si prosím nevšímejte :D Použila jsem ovesné vločky a vícezrnnou kaši (díky anonyme z ASKu u Bloss!) a otestovala pro mě neznámé sojové mléko.
Jak jste si "užili" první školní den? U mě dobrý. Přibyl mi nový fešný spolužák, rozvrh není tak děsný, učitelé skoro všichni stejní a třída plná bláznů je samozřejmostí.
Navařila jsem si ranní kaši podle Bloss do zásoby, abych ráno měla víc času na zkultivování se (i ty fintilko jedna!), musím si nachystat můj první krabičkový oběd (juch!) a všecko si naplánovat (no jo, perfekcionalistka se ze mě stala).
Moc se omlouvám, že jsem se neozvala dřív. V pátek večer jsme nečekaně odjeli na chalupu a internet mi tam jede maximálně tak v mobilu. Chjo. Ale před chvilkou jsme se vrátili, dala jsem si sváču, sprchu, uvařila Caro Active a šla tvoři tento článek.
Je hrozné jak ty prázdniny utekly. POSLEDNÍ DEN! Štípněte mě někdo, protože to fakt nemůže být pravda. Sice už se i do školy těším (nezabíjejte mě) na to, jak budu krabičkovat s novým miláčkem, ale to učení. Bleh! Aspoň že ve středu jdu na devět-první seminář a mě odpadne :D- a rozvrh nakonec není až tak zabijácký jak vypadal. Ale ta sestava předmětů! Bude to zajímavý rok!
V pátek u paní zubařky byl klídek a tabáček. Zoubek mi zaplnila, zaplombovala, skontrolovala i zbytek a prošla jsem bez ztráty kytičky. A to mě neuvěřitelně potěšilo! Tak jsem se bála jak budu mít kvůli anorexii zničený chrup a ono naštěstí nic (klepu na dřevo). Ale pak se to rozjelo. Začalo to bolet nanovo. Vůbec jsem nemohla kousat! A být jen o jogurtech? Pche! Dneska mě to dokonce vzbudilo v jednu ráno, vzala jsem si Brufen a od té doby naštěstí nic. No chápete to? Blbeček zoubeček.
Chjo, děckááá. Mě se tak zítra nechce. Dokonce mi ti zmetci přestanou vysílat American Horror Story a Mysfits! Oni snad chtějí abych se fakt učila. Asi budu bečet. A jak to prožíváte vy? Debilní dotaz, že.
