Wwhat makes me mad

Zdarte děcani!

Jaký jste měli den? Já zažila šok v biologii, když nám profesorka oznámila, že budeme dělat antropometrii. Hrůza! Ještě že veškeré naše údaje budeme zapisovat na tabuli! No, přiznám se bez mučení, že jsem ve svůj prospěch některé hodnoty ošidila, takže to bylo celkem v klidu.

A aby toho nebylo málo, dnes se nás v bufetu u stolu sešlo asi 10 holek. A já byla jediná, která si donesla vlastní oběd. No co, pohledy byly, nějaká šuškárna taky, ale zvládla jsem to důstojně. Nenechala jsem se otrávit těmi pohledy co po mě házely a jaké si vyměňovaly sebou.

Za odměnu jak jsem to dnes zvládla jsem teď večer upekla avokádové brownies podle skvělé B*. Schválně jsem si kus těsta oddělala do muffinové formičky, abych ještě mohla ochutnat. A byl to sakra dobrý nápad! Mňamózní záležitost vám povím.

Ale abych zase jen tak netlachala, tady je pár věcí co mě dokáží pořádně naštvat:

• když mi někdo říká co mám/nemám jíst (myšleno rýpání, ne užitečné rady) a dělat
• když se mi na instagramu nevloží popisek k fotce
• slečny, co se na ASKu ptají na stejnou otázku asi desíti lidí (nejlépe ohledně toho co budeme jíst)
• spolužáci, co jsou naprostí dementi a po dvou rocích si jen tak usmyslí, že změní zasedací pořádek
• když se mě tuna lidí ptá dokola na jednu a tu samou otázku
• když mi někdo sní poslední kousek štrůdlu :D
• střevní chřipka! :/ tu fakt nesnáším, obzvlášť když je z něčeho, co mi fakt chutnalo!
• když ráno nemůžu dospat, dál ležím dokud nezazvoní budík a pak nastaně honička že nestíhám= jsem lenoch

PHOTOweek

Buenos días mis amigos!

Moc se omluvám, že jsem se na vás včera vy...vykašlala :D Bohužel, minulý týden se mi stala nemilá věc. Nabíječka od iPhona začala stávkovat, takže mobil asbsolutně vybitý= minimum fotek. Dnes mi konečně přišla nová a dostala jsem se k fotkám v telefonu. Třikrát hurá!

Mám pozitivní zprávu! Váha opět ukázala o něco více. Osmkrát hurá!

Ale stále mě baví ty vzkazy na ASKu. Nevím jetli se smát, brečet nebo si klepat na čelo. Ale nechme to být a pojďme na ty fotky :)

You are my remedy

Krásný večer všem!

Moc bych vám chtěla poděkovat za včerejší podporu! Opravdu jsem se cítila mizerně, ale vaše komentáře mě neskutečně povzbudily. Nejvíce mě rozesmál ten od Martinky a taky odkaz na super písničku od Wendy. Jste všichni naprosto nepřekonatelní a jsem ráda, že vás mám.

Rozhodla jsem se, že nejspíše znovu zprovozním ASK. Asi si klepete na čelo proč. Nevím, ale příjde mi, že po včerejšku jsem silnější. Že mi takové hnusné řeči nemůžou ublížit když vím, že to co říkají není pravda. A taky jsem si uvědomila, že spousta holek mě tam žádala o radu, nebo prostě jen chtěla prohodit pár slov. A to jim nechci odepřít. Snad tohoto rozhodnutí nebudu litovat.

Dnešní den ve škole byl... Řekněme že zajímavý. O velké přestávce jsme celá třída seděla na chodbě před učebnou. Většina jsme si vytáhli svačiny a pustili se do nich. Samozřejmě že jsem byla za exota, protože jsem měla něco naprosto jiného než ostatní. Ale jedna spolužačka na to začala obdivně hledět, zeptala se co to mám a potom řekla že to by si klidně dala a že to vypadá suprově! Jenže další zrovna uprostřed mého doplňování energie začala na celou chodbu rozebírat, jak mám hubené nožky, ruce atd.. Cítila jsem se hrozně. Ty pohledy co se na mě stočily byly opravdu nepříjemné a ona mlela dál a dál. A já jen seděla, mlčela a radši jedla abych nemusela mluvit.

A zrovna s touto holčinou jsem šla o volné hodině do bufetu. Vytáhla jsem si svůj oběd. Začala na to hledět, vyptávat se co to je. Tak jsem jí zdvořile vysvětlila, že jen těstoviny, zelenina, tofu a vedle v kalíšku dresink. No, její slova "Tak ty zdravou výživu jo?" takovým tím kousavým a povýšeným tónem mi zrovna nesedly. Ale přisedla si k nám holka z vedlejší třídy a ta se mě hned s úsměvem zeptala, jestli náhodou nemám tofu a že by ráda ochutnala. No problemo! Byla z toho nadšená a dokonce i přemluvila mou spolužačku ať taky ochutná. A i jí to kupodivu chutnalo. Ale nezapomněla utrousit, že bych si radši měla dát bagetu s majonézou (nikdy!).

Tak to byl můj zajímavý den ve škole. Tahám sebou krabiček jak požehnaných, ale nevadí. Aspoň že už se netýrám hladověním jako dříve a jsem za to na sebe hrdá!

Zítra mám takový lehký den ve škole. První hodinu společenské spaní (vědy), pak anglinu, v literatuře nám zase bude profesorka tlachat o knížkách, fyziku prokecáme a pak se uliju z chemie a matiky díky tomu, jak skvěle jsem si vybrala seminář. My co máme psychologii/sociologii jdeme na besedu s panem Piťhou. Absolutně nemám potuchy, na co bych se ho tak mohla zeptat, ale nevadí.

A jelikož jste tak úžasní, mám pro vás v celém článku překvápko! Zvědaví?

I´m strong so fuck you anonymous

Milí vážení!

Dneska máme na programu další článek plný peprných slov. Takže kdo by s tím měl problém, přestaňte číst. A ti co mají problém s tím, jaké mám nálady, co píšu, na co si stěžuju a tak dále- CO TAKY KSAKRU JEŠTĚ DĚLÁTE?!

Od rána jsem trošku mrzutá, protože se moc nedaří. A tak jsem poručila mamince, aby navařila mé dříve oblíbené jídlo- kuře na paprice. Chtěla udělat těstoviny, ale JÁ SI PORUČILA KNEDLÍK! Fuck yeah!

Ve škole jsem odpovídala na nějaké otázky z ASKu a jedna slečna mi vyčetla, že nepostuju fotky koláčů, rýže, řízků, chleba a tak dále když to přeci všechno jím. A tak jsem se opravdu nasrala a dala na ASK fotku mého rozjezeného obědu. 

Ale to jsem nečekala, co potom příjde. Samé debilní otázky, opravdu jsem si naběhla. Abyste moc nemuseli pátrat, vypíšu vám je sem

• a preco niekedy nepridas nieco take na blog, ak to naozaj jes? nejaky chlieb natrety maslom alebo rezen, cestoviny biele , ryza hocico, kolac? -tímto to začalo (ještě před fotkou oběda)  
• kolik si tech knedli mela? :) 
•  a kdo varil 
• mas spatnou naladu? :-(   
• tak proc jsi tak protivna? O.o
• hahaha tyhle nalady anorekticek hruuuzaaaaaaaaa naco mas potom blog pre ludi, ked potom stouraji a ty si takato? nie vobec nas netrapi ci ta krmili ani co si pojedla resp. nepojedla, anorekticka...
• ake naklady si měla během a po snědení této kalorické bomby?? 
  

Takže si asi dovedete představit, co to se mnou udělalo. Fakt nechápu proč jsou lidé tak hnusní a snaží se vám podkopnout nohy v tak těžkém období. Chápu, můžou to být PRO-ANA slečny, slečny kterým se nedaří se vyléčit, slečny co byly v nemocnici a vylívají si svou zlost nebo jsou to potom naprosto obyčejné krávy co nemají mozek.
No a mé odpovědi nebyly zrovna ve většině případů zrovna milé...  

A tak se stalo, že jsem zakázala anonymní dotazy. Tímto se omlouvám všem slušným anonymům, že jsem je připravila o možnost se mě zeptat, ale prostě momentálně nemám na to, abych četla ty hnusy. Promiňte.

Wake me up when school ends

Zastřelte mě někdo!

Jsem ve škole sotva dva dny a už toho mám plné kecky. Ale má to výhodu- příjde mi snažší jíst, ale nevýhoda jsou ti lidé kolem. Příjde mi, že opravdu zírají. Jak na mě, tak na to co jím. Ale zvládla jsem to a jsem na sebe hrdá! Sice jsem se chvílemi cítila mizerně, ale je to cesta k vítězství.

Včera jsem se pustila do kuchtění kaše do zásoby. Toho bordelu si prosím nevšímejte :D Použila jsem ovesné vločky a vícezrnnou kaši (díky anonyme z ASKu u Bloss!) a otestovala pro mě neznámé sojové mléko.

Fashion haul

Čaute děcka a případní dospěláci!

Jak jste si "užili" první školní den? U mě dobrý. Přibyl mi nový fešný spolužák, rozvrh není tak děsný, učitelé skoro všichni stejní a třída plná bláznů je samozřejmostí.

Navařila jsem si ranní kaši podle Bloss do zásoby, abych ráno měla víc času na zkultivování se (i ty fintilko jedna!), musím si nachystat můj první krabičkový oběd (juch!) a všecko si naplánovat (no jo, perfekcionalistka se ze mě stala).

INSTAmonth

Ahojte bobánci!

Moc se omlouvám, že jsem se neozvala dřív. V pátek večer jsme nečekaně odjeli na chalupu a internet mi tam jede maximálně tak v mobilu. Chjo. Ale před chvilkou jsme se vrátili, dala jsem si sváču, sprchu, uvařila Caro Active a šla tvoři tento článek.

Je hrozné jak ty prázdniny utekly. POSLEDNÍ DEN! Štípněte mě někdo, protože to fakt nemůže být pravda. Sice už se i do školy těším (nezabíjejte mě) na to, jak budu krabičkovat s novým miláčkem, ale to učení. Bleh! Aspoň že ve středu jdu na devět-první seminář a mě odpadne :D- a rozvrh nakonec není až tak zabijácký jak vypadal. Ale ta sestava předmětů! Bude to zajímavý rok!

V pátek u paní zubařky byl klídek a tabáček. Zoubek mi zaplnila, zaplombovala, skontrolovala i zbytek a prošla jsem bez ztráty kytičky. A to mě neuvěřitelně potěšilo! Tak jsem se bála jak budu mít kvůli anorexii zničený chrup a ono naštěstí nic (klepu na dřevo). Ale pak se to rozjelo. Začalo to bolet nanovo. Vůbec jsem nemohla kousat! A být jen o jogurtech? Pche! Dneska mě to dokonce vzbudilo v jednu ráno, vzala jsem si Brufen a od té doby naštěstí nic. No chápete to? Blbeček zoubeček.

Chjo, děckááá. Mě se tak zítra nechce. Dokonce mi ti zmetci přestanou vysílat American Horror Story a Mysfits! Oni snad chtějí abych se fakt učila. Asi budu bečet. A jak to prožíváte vy? Debilní dotaz, že.